VÝŽIVA A SPORT
Výživové poradenství a redukční programy

Kytička blog

Zamyšlení se!


Někdo bilancuje s blížícím se příchodem nového roku. 

Já bilancuju už nějaký ten pátek a stejně tak dlouho mi trvalo si své myšlenky jakž takž srovnat, utřídit a následně i sepsat. 

Pokud vás zajímá, jak se tvářím na současnou situaci ve světě výživy, čtěte. 

Nemusíte souhlasit, ale klidně můžete. 

Pakliže budete mít pocit, že byste rádi něco dodali, směle do toho. 

Zajímá mě i váš pohled na věc:-)

Image title

             Už je to pět let, co jsem se rozhodla vkročit do světa výživy s tím, že budu svými znalostmi pomáhat lidem v dosažení jejich cílů. Ať už se jednalo o ty ryze estetické či orientované na zdraví.

    Mám-li být zcela upřímná, rok 2015 pro mě byl celkem zlomovým. Dost možná mé přehodnocování, bilancování souviselo s mateřstvím, které mě mohlo jistým směrem někam posunout.

    Zkráceně řečeno, se mi najednou zdravý životní styl a vše kolem začalo dosti příčit. Sociální sítě zahltily obrázky vyrýsovaných polonaháčů s motivačními citáty ruku v ruce s trendem přiblblých výzev, o jejichž přínosu na naše zdraví v celkovém měřítku více než dosti pochybuji. Ačkoliv jsem se nikdy tímto směrem nevydávala, všechno toto haló kolem mi zprotivilo to, o co jsem se přirozeně strašně ráda zajímala a v čem jsem se chtěla vzdělávat dál a víc. Prostě mi to celé najednou přišlo strašně hloupý, povrchní. Doba, která plodí narcismus a pěstuje kult dokonalých těl (a s tím bohužel i související nárůst poruch příjmu potravy spolu s nezdravým přístupem k jídlu a sobě samým).

Image title

    Označení výživový poradce jsem díky snadnému získání této odbornosti, které ve výsledku plodí mraky poradců s důrazem na kvantitu, nikoliv kvalitu, začala vnitřně vnímat stejně jako pouliční prodavače nerezových hrnců nebo lichváře lákající na nevýhodné půjčky. Je toho všeho moc, všichni vědí (víme:-)) všechno nejlíp, ale přijde mi, že pouze malé procento na problém stravování a životního stylu pohlíží komplexně, střízlivě a přemýšlí v dlouhodobém měřítku.

    Úspěšnost striktních dietních programů (různých proteinových, ketogenních diet, redukčních jídelníčků) je vysoká. Lidé slyší na fotky před a po, zapomínajíce na stránku zdraví a hlavně svoji budoucnost. Ačkoliv vím, že tato cesta by pro mě byla výnosnější, přibylo by lajků a fanoušků, nikdy se jí nevydám.

    Veřejnost, která se nezajímá o věci více do hloubky a vnímá pouze tu stránku povrchní, tak nasála trend zdravého životního stylu, který v nás podvědomě buduje narcistní společnost. Konkrétně tím myslím to, že o zdraví velké většině ani tak nejde. Je kůl mít tělo vyrýsované, být veganem nebo minimálně nejíst lepek. Stačí si k tomu pořídit svaly, udělat hezké stránky či založit kanál na Youtube a jste považováni za gurua. To, jaký vliv (zejména na mladší generaci) pak daný/á guru má, si stěží uvědomuje. V praxi se pak setkávám s lidmi, kteří jsou okolím adorováni. Prožívají každičký gram bílkovin, omezují sacharidy (nedej Bóže, aby obsahovaly lepek či bílý cukr) a přitom bez koly Zero spolu s plechovkou energetického nápoje ani ránu. To je podle mě paradox.

Image title

    Mrzí mě, že čím dál tím menší procento lidí umí ke stravování přistupovat racionálně, selským rozumem. Dávám to za vinu právě tomu mediálnímu, marketingovému masakru, který se na nás valí ze všech stran a vzbuzuje v nás potřebu mít své stravování pevně pod kontrolou a být fyzicky v top formě.

    Abych ale pouze nekritizovala a jasně stanovila své zásady a myšlenky, které udávají směr mé práci, mé vizi, sepsala jsem je v bodech asi nějak takto:

  • V první řadě vyřešit příčinu (Proč mám nadváhu? Kdy vyhledávám vyšší příjem potravy? Proč?)

  • Naučit se jíst. Poznat, co mému tělu svědčí, kdy si co dát a v jaké míře.

  • Naučit se zařazovat do svého jídelníčku i ty méně vhodné potraviny. Docílit tak psychické pohody, která je klíčová a zdlouhodobého pohledu daleko přínosnější.

  • Umět kriticky posuzovat marketingové triky „zdravého životního stylu“. Není třeba vkládat důvěru do „super zdravých“ novinek na trhu. To základní a podstatné už všichni známe.

  • Vést klienty myslet primárně na své zdraví a sním související optimální tělesné složení pouze jako jednoho z cílů programu. Přemíra sebeprožívání a zaměření se na ručičku na váze je spíše kontraproduktivní.

  • Naučit se věřit v sebe. V to, co děláte. Ze své zkušenosti vím, že klienti, kteří svého cíle dosáhli v delším časovém horizontu, který byl navíc doprovázen různými stagnacemi, krizemi, byli ve skutečném finále nejvíce úspěšní. Udržují dodnes a umí si poradit i ve složitějších životních situacích, které k životu patří.

  • V každé fázi, i v té méně esteticky vydařené, se mít rád. Jíst je přirozené a jeho nadmíra nedělá z nikoho nestvůry. Sebenenávistvede k pesimismu a s takovým přístupem se k cíli dochází o dost hůř.

  • Přijmout pohyb za součást svého života. Pohyb je pro člověka primární potřebou, stejně jako jíst a spát. I jedinci s vrozenou neláskou spohybu lze naučit vykonávat pravidelnou aktivitu, jenž prospívá tělu i mysli.

  • Návrat k přírodě. Pobytu na čerstvém vzduchu, který je nenahraditelný.

Image title

    Nic nového po sluncem. Nic převratného. Celkem bych řekla, že i nezajímavého, protože to všechno většina už dávno ví. Přesto zapomínáme a hledáme pořád něco novějšího, zaručenějšího, rychlejšího a pohodlnějšího. 

    Nic takového ale dlouhodobě nefunguje a neřeší příčínu toho, proč zrovna vy musíte pořád dokola řešit svá kila navíc.

   A přesně proto jsem se rozhodla, že na svět výživy nezanevřu. Dál vás budu o svých moudrech přesvědčovat, dál budu trpělivě nahazovat metabolizmy nenepravitelných dietářek do normálu, dál budu lenochy nutit najít cestu k pohybu a dál budu věřit, že to celé pochopíte. 

Práci zdar!

A.)


3 komentáře

Martina P. - 25. 09. 2016 22.53

Álo,nezanevři... to by byla škoda. Plně souhlasím se vším! Díky za super článek. M+A

Šerif.) - 26. 09. 2016 17.32

Díky za komentář a za plné souhlasení!! Jsi ukázněný a věrný a vůbec optimální čtenář mého blogu! TAké jen tak dál! Byla by tě škoda, holka! Vlastně vás obou!:-)

Martina P. - 04. 10. 2016 13.10

;-) díky..... neboj, my se Tě dobrovolně nikdy nevzdáme. Protože lidi jako ty jsou jeden z důvodů, proč se na světě radovat :-*